Pokoj číslo 7

3. května 2014 v 13:17 | Já :)

Úvod

Ahoj :)
Jmenuju se Lisa a mám rozmazlenou sestru Susan.
Je mi deset a jí sedm.A máma s tátou
jí mají radši než mě.To už bych raději žila v děcáku.

I

"Oběéééd!"
To byla máma.Když sbíhám po schodech,
cítím pečené kuře.
"Z toho jednou začneme kvokat."
Zamumlám si pro sebe.
"Mamí!Ona říká že kvokám!"
Řekla Susan a ukázala na mě.
Páni,věděla jsem,že je šílená a retardovaná.
Ale...Hluchá?
Zachichotám se té šílené myšlence.
"Liso?"
zeptá se táta a dívá se na mě pohledem:
AŤ-JE-TO-COKOLIV-ZABIJU-TĚ.
Vím že popírat nemůžu a
tak řeknu:
"No a?Slepice přece kvokají,ne?"
Táta se naštval,popadl klíče od auta a řekl:
"Tak a dost.Pojď za mnou."
Takže jsme nastoupili do auta a jeli jsme.
Asi po půl hodině jsme zastavily u světle modrého domu.
Nechal mě v autě,vešel dovnitř a dlouhou dobu tam zůstal.
Potom přišel a mlčky jsme jeli zpět.
Doma mi řekl:
"Sbal si."
A tak jsem šla do pokoje,vytáhla kufr a chtěla jsem si sbalit.
Ale já nevěděla jak dlouho a kde budu.
Vyrazila jsem tedy zpět zeptat se táty.



 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama